Realizace

Návrh vyhlášky v připomínkovém řízení

10.07.2020

Ministerstvem spravedlnosti byl dne 26. 6. 2020 do připomínkového řízení předložen Návrh vyhlášky, kterou se provádí některá ustanovení zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Části návrhu, které upravují náležitosti znaleckého posudku a postup znalce, vychází ze studie vypracované členem IFSP, dr. Jiřím Závorou (2017). Zpracování studie bylo iniciováno Ministerstvem spravedlnosti již v roce 2011 (č. j. 8/2011-OD-ZN/20 ze dne 11. 8. 2011).

Soudy nemají opory pro smysluplné hodnocení znaleckého posudku

26.09.2019

Soudy hodnocení posudku „Nález – posudek“ jako vyhláškou požadovaná struktura posudku na jedné straně nenutí znalce k rigoróznímu odůvodnění závěru, na straně druhé soudu neposkytuje kritéria pro smysluplné hodnocení znaleckého posudku. Soud je v hodnocení odborných otázek laik a znalec nesmí ingerovat do právního hodnocení. Přezkoumatelnost posudku proto mohou zajistit pouze kritéria známá oběma stranám.

Závěry písmoznaleckých posudků z kopie listiny

21.07.2019

Závěry posudků z kopie listiny Lze určit identitu pisatele z kopie listiny? Právnici o tom pochybují, znalci nedovedou závěr posudku formulovat korektně. Věda prokázala, že to možné je, avšak závěr musí být formulován podmínečně.

PUBLIKAČNÍ SERIÁL, díl 4/4: K logice adresných závěrů písmoznaleckých posudků

04.07.2019

publikacni_serial_4_4.jpg Adresné závěry jsou chápány širší písmoznaleckou obcí jako "nový koncept", přestože plynou z logiky věci a přestože by rozumný člověk neočekával, že je třeba něco takového "nově zavádět".

Vidimace - výsledky experimentu

29.04.2019

V odborném časopise Státní zastupitelství byly publikovány kompletní výsledky unikátního experimentu ve veřejné sféře, který provedl tým expertů pod vedením dr. J. Závory z Ústavu forenzních disciplín Praha, z.ú.

Výzva Jiřího Kubíka

26.02.2019

Ve Výzvě Jiřího Kubíka byly prezentovány výsledky unikátního experimentu ve veřejné sféře, který provedl tým expertů pod vedením dr. J. Závory z Ústavu forenzních disciplín Praha, z.ú.

PUBLIKAČNÍ SERIÁL, díl 3/4: K logice adresných závěrů písmoznaleckých posudků

19.02.2019

Boj s větrnými mlýny... Znalec Závora byl nucen původní koncept logiky adresných závěrů rozšířit o další souvislosti a závažné konsekvence vědecky nekorektních postupů, obhajovaných znalcem Strakou (viz díl 2/4).

PUBLIKAČNÍ SERIÁL, díl 2/4: K logice adresných závěrů písmoznaleckých posudků

28.01.2019

Obhajoba status quo proti zdravému rozumu: znalec Jiří Straka se snaží obhájit dosavadní písmoznaleckou praxi, tedy formulování adresných závěrů i tam, kde to není logicky možné. Svá tvrzení nedokládá ani citacemi odborných zdrojů, ani souvislostmi, které lze vyvodit zdravým rozumem. Namísto toho používá nepřípustné argumenty, jako jsou odkazování se na autoritu soudců či dehonestace autora článku.

PUBLIKAČNÍ SERIÁL, díl 1/4: K logice adresných závěrů písmoznaleckých posudků

30.12.2018

Pokud písmoznalec v závěru posudku uvedl jméno pisatele, musel jej vidět psát osobně, a to při tzv. experimentu psaní. V případě, že znalec experiment neprovedl, musí být závěr posudku neadresný (např. podepsala osoba, která podepsala podpisy ke srovnání). Z prosté logiky věci pak plyne, že adresný závěr bez znalcem provedeného experimentu psaní je typické vymýšlení (fabrication), které může mít fatální důsledky.

Určování identity pisatele a judikát NS ČR 30 Cdo 5807/2016 z 20. 9. 2017

20.11.2018

Určit pravost podpisu nestačí v případě, že byl pisatelem člověk nemocný nebo značně pokročilého věku. Znalci je třeba položit také otázku, zda byl takový člověk vůbec schopen se v době datace listiny podepsat nebo podepsat určitým způsobem. Na základě znaleckého posudku, ve kterém znalec určil, že podpis je sice pravý, ale že jej zůstavitel nebyl schopen podepsat v den datace listiny, nýbrž několik roků před tím, Nejvyšší soud ČR judikoval, že: „zpochybnění data uzavření písemné smlouvy o převodu nemovitostí může být zásadně významnou okolností z hlediska posouzení, zda taková smlouva byla vůbec uzavřena (NS ČR 30 Cdo 5807/2016).

Istanbulská úmluva a mlčenlivost znalce

04.11.2018

Ratifikací Istanbulské úmluvy by v ČR došlo k prolomení mlčenlivosti nejen advokátů, ale i znalců, a to zejména v oborech jako jsou kriminalistika, psychiatrie, psychologie, lékařské disciplíny, soudní lékařství apod. Mlčenlivost znalce je jedním ze základních pojmových znaků znalecké činnosti, obsažených již ve znaleckém slibu (cf. § 6 zák. 36/1967 Sb.). Znalec je vázán mlčenlivostí tomu, pro koho znaleckou činnost vykonává (§ 10a ibid.). Průlom do povinnosti mlčenlivosti znalce tak, jak jej předpokládá článek 28 Istanbulské úmluvy, by mohl znamenat zásadní narušení důvěry v činnost znalce a mohl by ve svém důsledku ohrozit jak výsledky civilních sporů, tak i probíhající vyšetřování trestné činnosti. Nadto je třeba zdůraznit, že je-li znalec přibrán či ustanoven orgánem veřejné moci, má k dispozici obvykle celý spisový materiál, neboť je povinen dle § 11 znaleckého zákona zkoumat vlastní nepodjatost. To znamená, že znalec má přístup k širokému okruhu informací, včetně těch, které přímo nesouvisí s řešením zadané odborné otázky.

Absence validace jako skrytá vada písmoznaleckého posudku

15.10.2018

Proti nekvalitnímu znaleckému posudku se lze bránit odhalováním jeho slabých míst, která způsobují jeho nepřezkoumatelnost. V písmoznaleckých posudcích jde například o absenci validace.